Indoktrinace dětí už míří do škol.

echo24.cz

Indoktrinace dětí už míří do škol. Prosazuje se povinný multikulturalismus

Lenka Zlámalová

Je to klasický příklad dlouhého pochodu institucemi, při němž progresivisté dokážou v tichosti díky obsazení důležitých pozic ve státní správě prosazovat věci, které většina společnosti odmítá. Ukazuje se na tom, jak se za úřadování Babišova kabinetu, který velkou část progresivistické agendy v čele se vstřícností k migraci z jiných civilizačních okruhů tvrdě odmítá, skrytě prosazují společensky zásadní věci.

Teď aktuálně povinná pokrokářská indoktrinace dětí už od raného školního věku. Progresivně vznešeně se tomu říká „občanské vzdělávání“. A to by se teď při revizích rámcových vzdělávacích programů, což je něco ve stylu nových osnov, v pedagogickém procesu závazných, mělo dostat přímo do škol.

Základy jsou položeny v době vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016, kdy se na důležité vládní posty dostává levicové progresivistické křídlo sociální demokracie. Dnes jsou všichni z nich smeteni politickým vývojem. A současné vedení ČSSD i nahlas přiznává, že úkrok od obhajoby zájmů tradičních voličů sociální demokracie k agendě levicových progresivistů byl jeden z hlavních důvodů, které při podzimních parlamentních volbách vedly k jednocifernému výsledku.

Kateřina Valachová byla tehdy ministryní školství. Michaela Marksová seděla na ministerstvu práce. A Jiří Dienstbier byl ministrem pro lidská práva. Došli k závěru, že společnost není dost občansky uvědomělá. Proto je děti potřeba podrobit výchově k občanství.

Práce se ujala Kateřina Valachová a šla do toho hodně zostra. Rozjela snahu o založení nového progresivistického průmyslu, v němž se točí desítky milionů korun z peněz daňových poplatníků. Původní ideou byl takzvaný Dům demokracie a lidských práv. Nová instituce s rozpočtem 30 až 40 milionů korun, která by dala dohromady „koncepci občanského vzdělávání“, jež by postupně musela být zahrnuta do rámcových vzdělávacích programů na všech školách.

Hned na začátku, poté, co se její projekt dostal v únoru 2016 na veřejnost, vzbudil ostrou debatu. Speciální Dům demokracie a lidských práv byl jen tou nejodvážnější variantou. Nabízely se i další jako grantová agentura, do níž by se ty miliony ze státního rozpočtu nalily a dál by je rozdávala neziskovým organizacím nebo přímo školám. Třetí možností byl na ministerstvu školství úplně nezávislý úřad a čtvrtou zařazení výchovy občanů pod Národní ústav pro vzdělávání, který vytváří rámcové vzdělávací programy, podle nichž musí školy učit.

 

Až nás vypnouDo jaké míry má být regulován veřejný prostor sociálních sítí?